Děčín-Bělá NOVINKY

HISTORIE V TEXTECH

OBEC BĚLÁ

Obec Bělá vznikla ze sídliště Bělá,Čechy a Maxičky s částmi Kristina Hrádku(Christianaburg,Christianenburg),Králova

Mlýna(Königsmühle)a Lesních lázní Maxičky(Waldbad Maxdorf)ležící ve stejné vrstvě.Neoficiálně se rozlišovala,jako ještě za

starých časů,Stará a Nová Bělá,ve Staré Bělé místo”Mločí doupě”(Molchloch-nyní část Kolonky)a v Nové Bělé místo zvané

Bělský potok(ln der Fälle)a Rybniční příkop(Teichgraben-nyní ulice Saská od konečné k lesu)

Celková plocha obce:2454ha.Tím byla Bělá plochou největší obec v okrese Děčín.Z celkové plochy připadlo 570ha katastru Bělá

a Čechy a 1854ha katastru Maxiček.

Poloha.

Obec Bělá se táhne od severu k jihu asi 6km od východu k západu 4km.Bělá a Čechy leží 2-3km severozápadně od

Podmokel.Bělá je okresní silnicí spojena s Maxičkami a Jalůvčím(Kalmwiese).Čechy leží jižněji na horském hřbetě(300m).Z

Čech vede Nosticova silnice(Nostizstrasse)do vesnice Sněžník(Schneeberg),od silnice odbočuje cesta na sever k Vlčímu

Jezeru(Pürschstrasse).Maxičky leží při obecní cestě odbočující ze státní silnice Děčín-Sněžník k severu.Tato cesta dále severněji

přechází v obě cesty přes Králův mlýn a přes Českou bránu do Königsteinu případně přes Kripen.Tato cesta sleduje průběh

někdejší pozdně středověké ”Staré Děčínské cesty”(Alte Tetschner strasse).U Králova mlýna cestu připomíná terénní označení

”Vysoká silnice”(Hohe strasse).

Půda

Obec Bělá stoupá od Staré a Nové Bělé(asi 200m nad mořem)dost prudce k severu a nejvyššího bodu dosahuje na kopci u hlavní

cesty u Vlčího Jezera(Daumkamm-nemá české jměno)535m n. m..Tamní náhorní plošina respektivě začínající u Maxiček,klesá

zvolna proti severu až ke Královu mlýnu(340m).Katastr je z 95% zalesněný,Bělá asi 8O%(jen 15% zemědělství).

Lesy náležejí větším dílem k revírům Bynov-Bělá(Bünauburg-Biela),Kristin Hrádek a Podmokly(později Maxičky)patří doméně

Thunů z Děčína.

Důležitá jména míst a revírů:

Okolí Bělé

           Die oberen und die niederen Falterwände-Muří skály

          Rabensteine-Havraní kameny

          Fallenkamm-nad levým břehem Bělského potoka nad Podkovou

          Auf der Scheibe-lesem od Vlčího Jezera k Maxičkám severně od Havraních skal

          Hirschkamm-Jelení hřeben

          Froschkope-nad Bynovem

          Queste-severně od předcházejíc!

          Am Wassig -severovýchodně od vrcholu Sněžníku

          Dimmerswiesen-lkm nad Vlčím Jezerem nyní les

          Lidenschloss-skály nad pravým břehem Bělského potoka nad Podkovou

Okolí Maxiček:

          Krőtenau-les u rybníka u obce Sněžník

          Huschenkamin-asi 1km západně od koupaliště Maxičky

          Scheibenkoppe-Okrouhlík

          Krippe-Krmelce

          Laubloch-rokle 1km východně od Maxiček

          Jagerkreuz-Myslivcův kříž

          Dienelskreuz-Dienelsův kříž

Okolí Králova mlýna

          Hohe Strasse-Vysoká silnice

          Brennesselkamm-hřbet východně nad Královým mlýnem

           Ziegenstallung-severovýchodně od Králova mlýna při hranici

          Lichte Heide-západně od rozcestí U buku

          Beim Galden

          Königsleite-cesta z Maxiček ke Královu mlýnu

          Bőhmisches Tor-Ceská brána

Okolí Kristina Hrádku

          Hühnerhübel 484m-Tokaniště

          Groser und Kleinen Danin-kopce vpravo u cesty do Sněžníku u Vlčího Jezera

          Daumkamm-kopce viz předcházející

          Viersterbeberg-Mrchoviště

          Fügersweg-spodní cesta od Mlýnského rybníku k cestě od Vlčího Jezera na Maxičky

Vzhledem k bohatě zalesněnému okolí byla Bělá s oblibou vyhledávána k letnímu pobytu,byly zde početné pokoje pro cizince.

Vodstvo a zásobování pitnou vodou.

 

Částí Nová Bělá protéká Bělský potok (Fällenbach) a potok v Saské ulici (Teichgrabenbach).Oba potoky se v blízkosti kostela

spojují v Bělský potok,který přibírá ve Staré Bělé Kachni potok (Enten bach) ‚dále směrem do údolí —již na území Oldřichova

(Ullgersdorf) pohání pilu (Brettmühle) a konečně ústí do Jílovského potoka (Eulaubach).V katastru Maxiček pramení Napajedla

(Königsbach,který do roku 1875 poháněl při saské hranici Králův mlýn (Königsmühle).Dále zde pramení přítok od krmelců do

Napajedel (Krippenbach) který přibírá Mlžný potok (Daumbach nebo Taubenbach),potok východně od Mrchoviště

(Viehsterbebach) a Potůčky (Ziegenstallungsbach),které všechny odtékají severním směrem do Saska k Labi.Jedině na Vysokém

Sněžníku pramenící ? (Leinchenbach) teče k jihu,zásobuje rybníky v Maxičkách, ve své dolní části se jmenuje Ostružník-na

nových mapách (Straussbach) ústí u Horního Žlebu (Obergrund) do Labe. Ze stojatých vod se uvádí v katastru Maxiček malý

Mlýnský rybník (Königsmühleteich) a větší Mlýnský rybník (Krummstellige teich),dále malý a velký rybník v Maxičkách (u

velkého rybníka se nachází lesní koupaliště Waldbad).Rybníky se v zimě využívaly jako kluziště a k získávání přírodního

ledu.“Po novém jímání vody ze studně (Neufassung des Zappenborn) a postavení,zřízení vysoké nádrže byl zřízen v Maxičkách

nový vodovod v roce 1930.Výkon-dva litry za vteřinu.

Místní názvy:

Pachofenplanel-Palouček-stará smolárna při silnici do Maxiček

In der Holtschke- les severně od ulice Včelná

Im Wildhag-asi místo nad hřbitovem

Im Molchloch-část Kolonky a silnice k Jalůvčí (Kalmwiese)

Hohle Wampe —část Molchloch

Gaubenwändel-skalní stěna nad nynějšími garážemi při cestě na Skrabky býval tam vyhlídkový pavilon

Auf der Brache-stráň mezi starou Bělou a Čechami

Am Berge-na kopci mezi ulicí Družstevní (Fällengraben) a Novou Vsí (Neudorf)

Hohler Weg-mezi starou Bělou a Novou Vsí (Neudorf)

Beim Kreuz

Tschechner Höhe —mezi novou Bělou a Čechami

Kirchsteig-kostelní cesta ‚cesta z Čech ke kostelu

Hahnel-Wändel-část kolonky (Molchloch)

In der Loosen

Biersuppenberg-část Kolonky (Molchloch) údajně ruský bivak z roku 1809

Fällengraben-Družstevní ulice

Teichgraben-část Saské ulice od kostela k lesu

Obyvatelstvo,živnosti řemesla

Z celé obce měla Bělá (Stará i Nová) nejvíce obyvatel-83%.Maxičky si důsledkem své vzdálenosti od Děčína-Podmokel a svému

lesnímu prostředí zachovaly dobrých sto let stálý počet obyvatel.V Bělé a části Čech začala po polovině l9století mohutná

změna.Z obou vesnic malorolníků a domkařů se stávala protáhlá sídliště zaměstnanců,kteří převážně nacházeli práci

v průmyslu,obchodu a v provozech v Děčíně-Podmoklech,dále při dráze a lodní dopravě,ale také v průmyslových podnicích

v Bynově a Bělé.

Podíl těch,co převážně pracovali v polním a lesním hospodářství se tímto snížil na 4,5%.Na pracující v průmyslu ‚v

řemeslech,obchodu a dopravě zbývá 75,3% obyvatel Tomu odpovídající byl nízký počet samostatných soukromníků-7,3% a

vysoký počet dělnlků,zaměstnanců a úředníků-dohromady 75,1 %.Pokud se ještě provozovalo polní hospodářství,jednalo se o

malé provozy a vedlejší zisková pracoviště.

Průmyslové podniky ve Staré Bělé:

Elektrotechnická továrna-Heinrich Endler,Výroba uhelných zapalovačů-Franz Hanisch,cihelna-Ernst Kratschmer,Chemická

laboratoř a technická výroba-Hermann Kallasch,dva kamenolomy a pískovna.

Průmyslové podniky v Nové Bělé:

Továrna na majoliku-Julius Dressler,pila včetně výroby beden-Eduard Reichert.

Provozy poskytující služby:

Jednota (spolek) spořitelní a úvěrové banky (Raiffeisenkasse) Bělá,Družstvo dělnických rodinných domů v Bělé a okolí,dělnické

konsumní a bytové družstvo politického okresu Děčín.

Stará odvětví řemesel:

Poslední smolař až do roku 1900 na konci Družstevní ulice (In der Fälle),poslední ruční tkadlec do roku 1912 na Kolonce (im

Molchloch),do 19 století kovář pil-pilař (Sägenschmiede)

Statistika obce Bělé

Obyvatelstvo

 

 

 

 

počet

 

 

procento

 

Celkem

 

 

 

 

2533

 

 

100

 

Z toho muži

 

 

 

1195

 

 

47,3

 

Z toho pod 6 let

 

 

 

159

 

 

6,3

 

 

6 až pod 14 let

 

 

265

 

 

10,5

 

 

14 až pod l8 let

 

 

136

 

 

5,4

 

 

l8 až pod 65 let

 

 

1749

 

 

69

 

 

65 a více

 

 

 

224

 

 

8,8

 

Z toho řím.katoliků

 

 

 

1785

 

 

70,5

 

 

Evangelíků

 

 

 

180

 

 

7,1

 

 

Věřicích v Boha

 

 

129

 

 

5,1

 

Z toho obor hospodářství

 

 

2515

 

 

100

 

 

Polní a lesní hospodářství

 

113

 

 

4,5

 

 

Průmysl a řemesla

 

 

1380

 

 

54,8

 

 

Obchod a provoz

 

 

512

 

 

20,5

 

 

Veřejné služby a soukromé služebny

127

 

 

5,1

 

 

Samostatní ‚nezávislí

 

 

383

 

 

15,1

 

Z toho postaveni v zaměstnání

 

 

2533

 

 

100

 

 

Samostatní

 

 

184

 

 

7,3

 

 

Pomáhající Členově rodin

 

52

 

 

2,1

 

 

Uředníci a zaměstnanci

 

476

 

 

18,8

 

 

Dělníci

 

 

 

1438

 

 

56,7

 

 

Samostatní,nezávislí

 

 

383

 

 

15,1

Domácnosti

 

 

 

 

938

 

 

 

Domy

 

 

 

 

 

346

 

 

 

Polní a lesní hospodářství

 

 

 

43

 

 

100

 

Z toho 0,5-pod 2ha

 

 

 

28

 

 

65,1

 

 

2 až pod 5ha

 

 

13

 

 

30,2

 

 

5 až pod 20ha

 

 

2

 

 

40,7

 

 

20 až pod 100ha

 

 

--

 

 

 

 

 

100 a vice

 

 

 

--

 

 

 

 

plocha obce

 

 

 

2424ha

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Statistika obce Bělá 1930

 

 

 

 

 

 

 

 

Přítomné obyvatelstvo

 

 

2745

 

 

100

 

 

Z toho Němci

 

 

2551

 

 

92,9

 

 

 

Češi

 

 

82

 

 

3

 

 

 

Ostatní

 

 

112

 

 

4,1

 

Domy

 

 

 

 

327

 

 

 

Bělá

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přítomné obyvatelstvo

 

 

 

2 296

 

 

100

 

 

Z toho Němci

 

 

2 134

 

 

93

 

 

 

Ceši

 

 

62

 

 

2,7

 

 

 

Ostatní

 

 

100

 

 

4,3

 

Domy

 

 

 

 

255

 

 

 

Čechy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přítomné obyvatelstvo

 

 

 

268

 

 

100

 

 

Z toho Němci

 

 

251

 

 

93,6

 

 

 

Ceši

 

 

12

 

 

4,5

 

 

 

Ostatní

 

 

5

 

 

1,9

 

Domy

 

 

 

 

37

 

 

 

Maxičky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přítomné obyvatelstvo

 

 

 

181

 

 

100

 

 

Z toho Němci

 

 

166

 

 

91,8

 

 

 

Češi

 

 

8

 

 

4,3

 

 

 

Ostatní

 

 

7

 

 

3,9

 

Domy

 

 

 

 

35

 

 

 

 

Doprava,pohostinství,sport

Nejbližší vlakově stanice:Podmokly a Bynov ‚příští stanice Horní Oldřichov.Pošta pro Bělou a Čechy-Podmokly 4 (od 1895 do

1925 vlastní pošta v Bělé).Pro Maxičky pošta —Podmokly 1 .Autobusové spojení-Běla s Podmokly,s Maxičkami (v létě),s Děčínem

a Tisou

Pohostinství,částečně s pohostinskými pokoji

Stará Bělá

Zur Teichschänke(č. 13 1,F.Artl)-Rybníček-Kartáč

Zur Bielatal (č.88,A.Strnad)-nyní garáže pod panelákem

Deutsche Turnhalle (č.192,nájemce S.Knorre) —Beseda

Zur Waldesruh (Č. 1 67,W.Ladisch) Včelná ulice

Nová Bělá

                  Laubes Gasthaus (č.62, nájemce F.Rudl) Družstevní —Tylův dům ‚zbořeno

                  Kunerts Gasthaus (č.120,L.Kunert) Družstevní-Bartošovi

                  Fällental (č.120,J.Schirmer) Družstevní ulice —Kalinovi

Čechy

                  Zum Scbneeberg (č.16,A.Heidler)

                  Zum Sandberg (č.5,S.Wagner)

Maxičky

                  Hotel Waldbad (č.1‚W.Strässle) —hotel Maxičky

                  Café Beher (č.16,E.Beher)

                  Glocke (č.9,F.Schubert)

                  Königsmühle (č.27,F.Schwab)-Králův mlýn —zbořeno

Sportovní zařízení:

Tělocvična a cvičiště,dvě sportovní hřiště,v Maxičkách koupaliště

Fary,kostely,matriky

Bělá patřila původně k farnímu okresu Rozbělesy (Rosawitz).V rámci toho se podílela na reformaci i protireformaci.Od roku 1786

se stala částí (Lokalie) Rozběles (Rosawitz) a od roku 1852 samostatnou farností do jejíž okruhu kromě Bělé a Čech patříly

Maxičky s Kristiným Hrádkem a Králův mlýn (Königsmühle),také Škrabky (Bösegründel),Jalůvčí,Bynov a Nová Ves.Bynov a

Nová Ves mají od roku 1933 vlastní dceřiný kostel-jméno Marie (Filialkirche-Mariä Namen).

Poslední faráři v Bělé od 1918 byli: Stefan-Štěpán Davídek,Theodor Trompeter a Ernst John.Matriky vedené v Bělé jsou od roku

1788 úplné zachovalé.Starší matriky z doby příslušnosti k farnosti v Rozbělesích (Rosawitz)) jsou zachovalé od roku 1596.

Bělský kostel sv.Františka Xavera byl postaven 1784 až 1786 děčínským stavebním mistrem —stavitelem J. W.Kkoschem

(J.W.Kosch) na místě staré kaple .Kostel má jednolodní prostor,Iongitudinální prostor (Langraum), na západní straně věž,pětiboký

uzavřený oltářní prostor s obloukovou kopulí (Stichkappengewölbe) a v klenbě lodi lunety.Vnitřni vybavení je barokní

‚pocházející ze 17 a 18 století.

Památné kříže:

Hitelův kříž (Hietels Kreuz)-na hranici mezi Starou a Novou Bělou,Dienelův křiž (Dienels-oder Tümels Kreuz) v lese 1km

severně od Maxiček,Myslivcův kříž (Jägerkreuz) v lese 2km západně od Maxiček.Malá kaple bez „zaměření či

zasvěceni“(Messberichtigung) naproti hostinci „Glocke“ na Maxičkách.

Kostelní slavnost v Bělé byla do roku 1903 v den sv.Františka Xavera (1 adventní neděle) a asi od 1904 druhou Červencovou

neděli.

Bělá má od roku 1788 vlastní hřbitov,v roce 1889 byl přeložen na dnešní místo.

Škola

Škola v Bělé je doložena 1714.Tenkrát byli děti z Bělé,Čech,Bynova,Nové Vsi ‚Jalůvčí a Škrabek zapsány do školy.roku 1833

vyučoval učitel Wenzel Walter.V roce 1865 se na místě staré dřevěné školy postavila nová a naproti této v roce 1894 zřízena

druhá školní budova.Od 1903 měla Bělá pětitřídní obecnou školu.tato škola udržovala celoroční vedlejší školu v Maxičkách,kde

do roku 1872 vyučovalo pouze v zimních měsících.Ke školnímu obvodu patřily do roku 1945 Bělá,Čechy,Maxičky a Jalůvčí.

Správa:

OD 17.století je v Bělé doloženo rychtářství (např. 1678 až 1689 rychtář Mathes Lerche).K rychtářství byly vzhledem k staré

sounáležitosti přiřazeny i Dolní a Horní Oldřichov (Ullgersdorf),také Bynov a Nová Ves v roce1849 a odloučeny byly až

1907,respektive v roce 1910 a staly se samostatnými.

Představeným obce starostou obce Bělá byl od roku 1914:Josef Tampe,Franz Perthen,Josef Marschner,Theophil

Schirmer,Wilhelm Behmel,Alois Seidel,Wenzel Strache.

Obecní personál:Obecní sekretář,policejní strážmistr a jeden strážník

Kultura a spolková činnost:

Spolky   Dělnický pěvecký a tělocvičný spolek Vorwärtz (vpřed)

  Dělnický svaz cyklistů a řidičů (Arbeiter-Rad und Kraflfahrebünd)

  Německé mládí Friesen (Deutschke Jungmann schaft Friesen)

  Německý spolek majitelů domů (Deutscher Hausbesitzerverein)

  Německý mužský pěvecký spolek od 1878 (Deutscher Männergesangverein seit 1878)

  Německý tělocvičný spolek od 1888 (deutscher Turnverein seit 1888)

  Spolek hasičů a podpory v nemoci (Feuerwehr-Krankennunterstützungverein)

  Dobrovolní hasiči v Bělé od 1875 (Freiw.Feuerwehr Biela seit 1875

  Dobrovolní hasiči v Maxičkách od 1887 (Freiw. Feuerwehr Maxdorf Seit 1887

  Katolický lidový spolek Bělá-Oldřichov (Katholischer Volksbund Biela-Ullgersdorf)

  Německý radioklub v Bělé (Deutscher Radioklub in Biela)

  Německý spolek držitelů býků v Bělé a okolí (Deutscher Stierhaltungsverein für Biela und Umgebung)

  Jednota polnohospodářů a řemeslníků v Bělé a okolí (Landw.geverbl.Vereingung für Biela und Umgebung)

  Místní skupiny Německého kulturního svazu (Ortsgrupen des Deutsches Kulturverbandes)

    Svazu němců (des Bundes der Deutschen)

    Svazu proletářských volnomyšlenkářů (des Bundes prolet.Freidenker)

  Místní skupina III Bělá Svazu pracujících v keramice (Ostsgrupe III Biela des Verbandes der Keramik-arbeiter)

  Hospodářská jednota v Bělé (Wirtschaftsvereinigung in Biela)

  Před rokem 1914 místní skupina Horského spolku (Vor 1914 Ortsgruppe des Gebirgsverein)

Obyčeje

Pěvecká a hudební vystoupeni a divadelní představení Německého tělocvičného spolku se uskutečňovaly v tělocvičně.Dělničký

pěvecký a tělocvičný spolek používal sál hostince"Laubes Gasthaus“.Mimo to existoval kostelní sbor.V létě se pořádaly koncerty

v Maxičkách „Waldbad“.Bělá se podílela na velikonoční jízdě na koních farního obvodu Rozbělesy.

Obecní knihovna byla založena v roce 1921 a naposled měla 1525 svazků.

Pozoruhodnosti:

Památník pro 93 mrtvých z 1. Světové války.Myslivna č.61 děčínské vrchnosti,1785 zakoupena,dřívější lesníci Bynovského revíru

bydleli ve vlastním domě.Dále tři hájovny-Na kopci (Am Berg) ‚v Saské ulici (im Teichgraben)a na kolonce (Molcbloch).Hezké

roubené a podstávkové domy .Tampenův mlýn (Tampenmühle)-nejstarší obydlí.Početné podstávkové domy v Maxičkách.Lovecký

zámeček Kristin Hrádek.Zajímavé staré stavení Králova mlýna (Königsmühle) z roku 1826/27.Někdejší vyhlídkový pavilon pod

Škrabkami (Gaubenwändel).Tři sta let starý tis ‚23m vysoký u Terezinského mlýna.

Dějiny obce Bělá.

Nejstarší obydlené místo v Bělé (Stará Bělá) je Tampenův mlýn (Tampemnühle) č.18 ‚který byl zřízen pravděpodobně ve 13

století a byla tak účelně využita vodní síla Bělského potoka.Jednalo se o mlýn nezávislý na vrchnosti,byl spojen se svobodným

selským dvorem. Stavení které tam stálo až do roku 1945 bylo ze 16 století a neslo v kameni případně ve dřevě 1540

a1587.Doložení známí majitelé z nejstarší doby1550-1570-Bartel Stolz,kolem1600-Urban Kuntze,a 1620-1654-Bartel (či Jacob )

Stolze.Později následovali mlynářské rodiny Gaube a Tampe.Tampe měl mlýn včetně selského dvora v držení až do

roku1945.Celé území pozdější obce Bělá bylo původně součástí děčínského hrabství (Gaugrafschaft) a v roce 1305 přešlo na

děčínskou vrchnost.U této vrchnosti zůstala Bělá až do začlenění do Správy Děčína v roce 1850,mimo dobu kdy koncem 16 století

a v polovině 17 století patřila k rytířství Podmokelskému a Bynovskému.

Stará Bělá

Založení této německé vesnice následovalo pravděpodobně až po husitských válkách.Tehdy už byl nedostatek půdy k obdělávání

tak se musela využívat i údolí nad „Tampenmühle“, Této úžlabině mohla sice vzniknout jen malá hospodářství, přesto zde vznikla 

lesní lánní osada.

Místní název Biela-Bělá je pravděpodobně ze staroslovanského názvu vodstva „Byela“ (bílá voda),který byl přenesen na

označení.U nejstaršího zanechaného pojmenování se 1454 psalo „Biele“a v roce 1543 „Byela“ V roce 1571 a 1581 stáva

Staré Bělé (tehdy Alte Bihle nebo Alte Bile)9 domů jejichž rodiny nosily tato jména —Adam,Artl,Hübner,Petzelt (2)

Taupigh,Teufel,Vogel a Walter.V urbáři (soupisu pozemků) z roku 1620 a 1650 je označení „Alte Bylaw“ nebo Alte Byle".

Podle berní ruly (StR) z roku 1654 měla Stará Bělá jednoho sedláka ‚šest zahradníků-malých zemědělců,a jednoho

domkáře.Vyskytovaly se tu tato jména (jména prvních dvou skupin)-Artl,Fritsch (2) ‚Haamann,Parsche,Stolze a Vogel.

V Tereziánském katastru (TK) z roku 1713 je zaznamenáno v“ Alt Byla“ 14 hospodářů,všichni pod 15 korců a jeden domkář.Byl

zde mlýn spojený se stoupou a krčma-bospoda.Chmel se pěstoval na ploše 1,2 korce.Na Müllerově mapě (Müllerschen) z roku

1720 je zaneseno označení „Alte Bile“,na josefinské mapě z roku 1781/82 označení chybí.V roce 1771 se provádělo Číslování

domů a Stará a Nová Bělá se braly dohromady.Od té doby se už Stará Bělá a Nová Bělá úředně nerozlišovali.

Nová Bělá

Tato vesnice byla založena 1520 na původně panské půdě v sousedství Staré Bělé v údolí Bělského potoka (Fällengraben)a na

horním konci nynější Saské ulice (Teichgraben).Podobné malé pruhy hospodářství jako ve staré osadě ukazují že se jedná o

připojení.Přebírá se i název.

V roce 1571 a 1581 měla „Naue Bihle nebo Newe Bile“ 15 domů.V urbáři z roku 1624 a 1650 značí osadu „Newe Bylaw" nebo

„Neue Biele“ Dleurbáře z 1624 se vyskytovaly tato jména rodin —

Tausch.Dle StR z roku 1654 bylo v Nové Bělé 13 zahradníků a 7 domkařů(asi včetně Čech).V TK. Z roku 1713 jev Neu Biele

zaznamenáno 21 hospodářů kteří vlastnili vesměs méně než 5 korců orné půdy.V Müllerově mapě z roku 1720 je osada

zaznamenána jako „Neu Bila“ a v Josefínské mapě z roku 1781/82 „Neu Biela.

Stará a Nová Bělá dohromady.

V době prokazatelně nejstaršího vyčíslení měla Stará a Nová Bělá v roce 1571 dohromady 24 domů,V roce 1654-28 domů,a v roce

1713-36 domů a 176 obyvatel.

V roce 1574 je doložena jedna panská pila,jeden mlýn(také 1756).V době Schallera,(1787),Který napsal „Alt und Neu Byla"(Stará

a Nová Bělá) měly obě osady dohromady 71 domovních čísel.Sommer (1833) charakterizoval „Byla“-Bělou jako v romantickém

údolí položenou vesnici se 76 domy 458 obyvateli.Byla tam myslivna,mlýn a vícero bělidel. Na západní straně od Nové Bělé

(Neu-Byla)stála strmá cesta-skluz na dopravu dříví (Klötzerriese) k snesení prknového dřeva z horského lesa.Do roku 1848 byl

počet domů zvýšen na 79 a počet obyvatel na520.

Čechy

Osada Čechy (Tscheche) se spojuje s někdejším dolem,kde se těžil železnatý pískovec.Jeho začátky léží kolem roku 1570.Domy

které tam vznikly,byly proto v matrice v Rozbělesích označovány „in der Zschechen“ a v pozemkových knihách 17 století"Auf

der Zeche“. Význam pojmenování podle Palackého z roku 1848,který psal o prvním osídlenci jménem Čech a k němuž se připojil

i Šmilauer,je proto chybný.Vedl ale v důsledku přesto k tornu ‚že se osada dnes jmenuje Čechy. V StR z roku 1654 a v TK z roku

1713Byla osada Čechy podle všeho započítána v nově Bělé. Ví se ale, že tenkrát měly Čechy jen 19 obyvatel.V Müllerově mapě

z roku 1720 se Čechy neuvádějí,naproti tornu v Josefínské mapě z roku 1781/82 je označeni „Czeike“ .Schaller uváděl „Czeche

s 9 domovními čísly a podle Sommera )1833) měly Čechy,ležící na strmém kopci ‚10domů a 55 obyvatel.1883 se vyskytovaly

mezi jinými rodiny-Arlt,Dörre,Stolz,a Wegert.

Maxičky s lesním koupalištěm ‚Králův mlýn a Kristin Hrádek.

Území katastru Maxiček je největší zachovalé,uzavřené lesní území v okrese Děčín. Prvním lidským obydlím byla asi samota

„Krummstellige-Krumme Stellige-křivá křivě postavená s dvěma sedláky (Guth a Fritschke),která ale za třicetileté války zpustla

nebyla už obnovena.Nedaleko odtud,těsně u saské hranice byl v roce 1577 poprvé zmíněn mlýn o jednom složení —Králův mlýn

(Königsmühle) co by mlýn s pilou —na potoce „Kripenbach“. V roce 1612 tam byl pilař-Jacob Beier.Mlýn sloužil do 1875,dále

jako hájovna a hospůdka do roku 1945.

Maxičky byly založeny v letech 1671 až 1683 hrabětem Maxmilianem Thunern,když tu zřídil 6 bydlišť pro lesní dělníky a

personál pro ochranu lesa.V roce 1713 tam bydlelo 39 osob.Za doby Schallera (1787)bylo 20 domů a za časů Sommera (1833) 27

domů a 178 obyvatel.Myslivna byla 1853 povýšena na hájovnu (asi sídlo lesmistra,polesného-dřive jen myslivce).Kolem roku

1876 až1880 vznikla v Maxičkách bělírna z rodinných jmen se tenkrát vyskytovalo jméno —Jäger,Ohnesorg,Richter mimo jiné.

Po první světové válce v roce 1924 byl u velkého rybníka zřízen hostinec(Waldbad)-Lesní koupaliště/Lesní lázně,který se těšil

velké oblibě.Po požáru v roce 1933 se chata u rybníka (Teichbaude) postavila znovu jako dvouposchoďový hotel.Ten byl 1942

odkoupen válečným námořnictvem k rekreaci.Od 1933 bylo v Maxičkách postaveno několik rekreačních domů-chalup.

K vybudování plánovaného lesního sídliště (parcelování 1943/44) už nedošlo.Jako třetí ve stejné vrstvě ležící patří k Maxičkám

lovecký zámeček a pozdější myslivna (Chhristianenburg)-Kristin hrádek. Byl postaven na návrší Tokaniště (Hünherhügel) blízko

saské hranice a pojmenovaný po hraběnce Christině Thunové,rozené hraběnce Hohenzollerové.

Bělá-politická obec“

Osady náležející k pozdější politické obci Bělá měly v roce 1713 234 obyvatel a v roce 1833 691 obyvatel.V roce 1849

utvořená obec Bělá (s příslušnými osadami)se mohutně rozvíjela v 19 a 20 století a to jako průmyslové místo a také jako oblíbené

bydliště .V roce 1831 vznikl v Bělé na místě panské pily s mlýnem na obilí (Mahl mühle) železný hamr/buchar z kterého později

vznikla slévárna,výroba strojů a opravářská firma Ferdinand Richter&Co.Po jeho odchodu-odstěhování se tam od roku 1872

provozovala výroba majoliky-F.Gerbing.V sedmdesátých letech byla Bělé dočasně výroba knoflíků z rostlinné slonoviny(Semen

palmy slonovníku velkoplodého (phytelephae macrocarpa)bralří Heirových-později-metallwarenfabrik-továrna na kovové zboží

Heir a John v Podmoklech-Oldřichově a v roce 1922 přeložena do Těchlovic n/L.V roce 1884 převzal produkci továrny na

majoliku Julius Dressler.Nejdříve byly v roce 1844 a 1847 zřízeny dva mlýny(Mahlmühlen)V roce 1879 byly v Bělé tři stoupy na

tříslo(Lohstamfen) a edna cihelna. Cihelna Artl na kraji kolonky (Molchloch) byla ve dvacátých letech přeložena jako parní

cihelna do přední Staré Bělé.

V průběhu industrializace v Podmoklech se Bělá a Čechy staly bydlištěm mnoha zaměstnanců.podle sčítání lidu v letech

1869,1890 a 1910 měla polit. obec Bělá 1105,1767 a 2685 obyvatel. Do roku 1910 to byly výhradně němci.

Nejčastější jména rodin-příjmení v roce 1934

V Bělé

Walter(18),heinrich(15,Fritsche(13),Richter(12),Arlt(10),Heller a Nickel (po 9),Dörre,Krumlovský,Püschel a Riedel (po

8),Hesse,Paul a Schiche (Po 7),Focke,Hille,Kunert,Kühnel,Lösel,Perthen,Plechaty,Strache,Teufel, Weber, Windrich a Zechel (po

6).

Na Čechách

Fiedler (6),Grünzner ‚Müller a Perthen (Po 4),Astler,lohre Prautsch,Schirmer,Wagner a Wolf (po 3)

V Maxíčkách

Jugel(7),Frisch a Richter ( po 6),Löbel(),Honnes a Ruhmich ( po4),Dittrich,Haudek,Hiecke a Walter )po 3).

Z Bělé pocházejí- -

Ignaz Gaube —nar .kolem 1805,zemř. V Trevíru,lékař regimentu,rytíř řádu Červeného orla (Ritter des Roten-Adler-ordens)

Franz Oppelt (nar 1843 v Maxičkách),akademický sochař, ředitel odborné školy dřevořezbářské v Boru (Leiter der

Holzschnitzerfachschulen ‚Hall i.T. a Hallein)Majitel řádu Františka Josefa.

Dozvuk

Válečné ztráty obce Bělá-pokud lze určit-117 padlých a nezvěstných(9,8% mužské populace z roku 1939)-z toho Bělá samotná

95,Čechy 5,Maxičky17.

V roce 1959 žila větší polovina bývalých obyvatel obce Bělá ve Spolkové republice Německo a menší polovina v NDR (Německé

demokratické republice).

Bělá nyní už není samostatná obec ale jako Děčín X součástí „velkého Děčína“.V roce 1961 je doložen počet obyvatel-Bělá-

1495,Čechy-218,Maxičky-106,celkem 1819. V roce 1939 to bylo 2533 obyvatel. Počet obydlených domů se snížil z 345 v roce

1939 na 315 v roce 1961

 

TOPlist